Nukleové kyseliny
Z Medik.cz - portálu pro mediky
Nukleová kyselina je látka tvořená řetězcem nukleotidů, která ve své struktuře uchovává genetickou informaci. Rozlišuje se několik typů nukleových kyselin.
DNA
Deoxyribonukleová kyselina je nejznámnější z nukleových kyselin. Typickou strukturou je dvojšroubovice (tzv. α-helix), tvořená dvěma navzájem komplementárními vlákny nukleotidů. V rámci jednoho řetězce jsou nukleotidy spojeny kovalentními fosfodiesterovými vazbami. Tato prostorová struktura DNA byla poprvé objevena a popsána Watsonem, Crickem a Wilkinsem v roce 1952 (publikováno v roce 1953, Nobelova cena v roce 1962).
Každý nukleotid se skládá z fosfátu, 2-deoxyribózy a dusíkaté báze. U DNA rozlišujeme celkem 4 různé dusíkaté báze:
- adenin
- thymin
- cytosin
- guanin
Vždy dvě z těchto bází jsou k sobě navzájem komplementární, tzn. že jsou schopné se navzájem vázat (a nevázat se s bázemi nekomplementárními). Adenin je komplementární k thyminu a cytosin ke guaninu.
Někdy se také rozlišují dva typy DNA - nukleární DNA (ncDNA), obsažená v buněčném jádře a mitochondriální DNA (mtDNA), obsažená v mitochondriích.
RNA
Kyselinu ribonukleovou tvoří narozdíl od DNA pouze jeden řetězec a navíc 2-deoxyribóza je v něm nahrazena ribózou. Jedna z bází (thymin), je nahrazena uracilem.
Rozlišuje se několik typů RNA:
- mediátorová RNA, nebo také messenger RNA (mRNA)
- ribozomální RNA (rRNA)
- transferová RNA (tRNA), někdy také jako "transportní"
Díky tomu, že na 2 uhlíku ribózy je oproti 2 uhlíku deoxyribózy místo OH skupiny jen vodík, je RNA méně stabilní než DNA.
PNA
Petpide nucleic acid - nukleová kyselina, ve které je cukr (ribóza, deoxyribéoza) nahrazen peptidem (N-(2-aminoethyl)-glycin). V přírodě se takové molekuly nevyskytují, vytváří se pouze uměle v laboratořích, kde se využívají jako próby (sondy). K DNA se váže ještě o něco pevněji než druhý řetězec DNA. Je to díky tomu, že neobsahuje elektricky nabitý fosfát, který u DNA způsobuje určitou repulzi mezi jednotlivými řetězci. PNA řetězce jsou také stabilnější.
