Vývoj svalového systému
Z Medik.cz - portálu pro mediky
| Obsah |
Vývoj příčně pruhovaného svalstva
- výchozím materiálem pro jejich vývoj jsou myotomy → jsou segmentálně uspořádané
- koncem 1. měsíce vysílají myotomy ventrálním směrem ventrální výběžky → ty vrůstají do tělní stěny mezi základy kůže a somatopleuru
- každý myotom se rozdělí:
- epaxiální oddíl (dorsální)
- hypaxiální oddíl (ventrální)
- pozůstatkem septa, které původně obě skupiny svalstva oddělovalo jsou fascie
- diferenciace myotomů probíhá kraniokaudálním směrem
- v průběhu diferenciace se buňky myotomů přeměňují v myoblasty
- myoblasty se seskupují v podélné sloupce a splývají v mnohojaderná syncytia
- syncytia jsou základem svalových vláken → v jejich cytoplazmě se
diferencují příčně žíhané myofibrily → těch postupně přibývá (nakonec vyplňují téměř celou cytoplazmu)
Dorsální svalstvo trupu
- dorzální svaly trupu mají v jednotlivých vrstvách různý původ a vývoj
- k epaxiálnímu svalstvu patí tzv. hluboké zádové svaly:
- vyvíjejí se z epaxiálních částí myotomů
- inervovány dorsálními větvemi spinálních nervů
- v nejlhlubší vrstvě zachováno segmentové uspořádání
- v povrchových vrstvách dochází k částečnému spojování materiálů ze
sousedních dvou i výce segmentů → segmentová inervace ale zůstává zachována
- ostatní vrstvy svalů na zádech jsou jiného původu
- spinokostální svaly → pocházejí z ventrálních výběžků myotomů, které se přesunuly dorzálně (odpovídají mezižeberním svalům)
- dvě porvchové vrstvy zádového svalstva jsou původně
končetinové svaly (m. trapezius, m. levator scapulae, mm. rhomboidei) → své začátky na trup rozšířily až druhotně
- m. trapezius je zčásti branchiálního původu
Ventrální svalstvo trupu
- vzniká z hypaxiálních výběžků myotomů → původně má tedy rovněž
segmentové uspořádání → inervaci dostává z ventrálních větví spinálních nervů
- po založení obratlů tvoří topografickou hranici mezi základy
ventrálního a dorsálního svalstva příčné výběžky obratlů (processus transversi) a přilehlé mezenchymové struktury (odpovídají horizontálnímu myoseptu)
- po založení žeber a jejich vývoji tvoří žebra přepážky mezi jednotlivými ventrálními myomerami
- v krajině krční a břišní podobné přepážky chybí → ventrální myomery snadno splývají
- původní segmentální uspořádání zůstává zachováno v krajině hrudní →
mm. intercostales (v průběhu vývoje jsou překryty svaly končetinovými)
- u některých svalů dochází během vývoje ke splývání a přemisťování
některých myomer z původně ventrální polohy do polohy jiné (hlavně epaxiální) → zachovávají si ale původní inervaci
- v krční krajině se vyvíjejí z ventrálních výběžků myotomů všechny
postranní a prevertebrální svaly krku → původní segmentové uspořádání si však zachovávají pouze drobné svalové snopečky těsně při páteří (hluboké krční svaly)
- většina krčních svalů vzniká splynutím většího počtu ventrálních myomer → mají tedy plurisegmentální původ (to se projevuje i při inervaci)
- kromě splývání myomer dochází během vývoje i k přesunu některých míst úponů
- fylogeneticky se z ventrálních myomer krčních myotomů odvozují svalové snopce bránice (inervace C3 - C5)
- k časnému a rozsáhlému splývání myomer dochází v krajině břišní →
myomery splývají v jednotnou vrstvu, která se postupně rozdělí ve tři vrstvy svalů → odpovídají plochým svalům břišním
- lumbální myotomy (2. - 5. prvosegment) mají krátké ventrální výběžky → splynutím se vytvoří m. quadratus lumborum
Perineální svalstvo
- je dvojího původu:
- m. levator ani a m. coccygeus se diferencují z blastému (vzniká z ventrálních výběžků dolních sakrálních myotomů)
- další svaly odvozují svůj původ od svalu, který původně obkružoval
původní kloakální otvor (m.sphincter cloacae) → oddělily se od něj v souvislosti s vývojem kloaky a sinus urogenitalis
Vývoj končetinových svalů
- svaly končetin se vyvíjejí samostatně z hypaxiálních myoblastů
- hypaxiální myoblasty v raných stádiích vycestují z ventrolaterálního okraje myotomů do mezenchymu končetinového pupenu
- v končetinovém pupenu se vytvoří blastém → z něho se diferencují:
- základy pro ventrální skupinu svalů
- základy pro dorsální skupinu svalů
- jsou to základy pro vlastní svaly končetin
- všechny končetinové svaly jsou inervovány z ventrálních větví spinálních nervů
- některé svaly končetinového původu se rozšíří na trup (svaly spinohumerální a thorakohumerální)
- analogicky jako na horní končetině vznikají svaly i na končetině dolní
- vznikají zde jak vlastní svaly dolní končetiny, tak svaly kyčelního kloubu
- základ svalů kyčelního kloubu tvoří svalový blastém → ten se přesune a rozšíří přes základ kyčelního kloubu kraniálně a dorsálně
Vývoj svalů oční koule
- svaly oka se diferencují ze tří párů okrsků blastému (podobají se jakýmsi váčkům) → tyto okrsky se zakládají v blízkosti očních pohárků
- váček uložený mediálně od očního pohárku je větší
- váčky uložené kraniálně a laterálně od očního pohárku jsou menší
- proliferací blastému dutinky uvnitř váčků zanikají a diferencují se z nich svaly oční koule
- z blastému mediálně od očního pohárku vznikají svaly inervované z n. oculomotorius (III)
- kraniálně se vytvoří základ pro m. obliquus bulbi superior (inervace z n. trochlearis - IV)
- laterálně se diferencují svaly inervované z n. abducens (VI)
Svalstvo branchiálního původu
- jejich základy vznikají vycestováním myoblastů ze žaberních oblouků đ dostávají inervaci z nervů příslušných žaberních oblouků
- I. žaberní oblouk (mandibulární):
*žvýkací svaly hlavy (V3)
- venter anterior musculu digastrici
- m.tensor veli palatini
- m. tensor tympani
- m. mylohyoideus
- II. žaberní oblouk (hyoidní):
- mimické svaly hlavy (VII)
- venter posterior musculi digastrici
- m. stylohyoideus
- m. platysma
- m. stapedius
- III. žaberní oblouk → základy svalů inervovaných z n. glossopharyngeus đ většina svalůl faryngu
- VI. žaberní oblouk → vyvine se svalový blastém, který je
zpočátku jednotný → pak se rozdělí v dorsální a ventrální oddíl (inervace z n. accessorius - XI)
Vývoj svalů jazyka
- svaly jazyka se diferencují in situ z blastémů, které vznikly z myoblastů
- myoblasty vycestovaly z occipitálních myotomů
- occipitální myotomy jsou u člověka nezřetelné → zakládají se ve formě jednotného blastému
- inervace z n. hypoglossus (XII)
Vývoj příčně pruhovaného svalstva
- výchozím materiálem pro jejich vývoj jsou myotomy › jsou segmentálně uspořádané
- koncem 1. měsíce vysílají myotomy ventrálním směrem ventrální výběžky › ty vrůstají do tělní stěny mezi základy kůže a somatopleuru
- každý myotom se rozdělí: epaxiální oddíl (dorsální)
hypaxiální oddíl (ventrální)
- pozůstatkem septa, které původně obě skupiny svalstva oddělovalo jsou fascie
- diferenciace myotomů probíhá kraniokaudálním směrem
- v průběhu diferenciace se buňky myotomů přeměňují v myoblasty
- myoblasty se seskupují v podélné sloupce a splývají v mnohojaderná syncytia
- syncytia jsou základem svalových vláken › v jejich cytoplazmě se diferencují příčně žíhané myofibrily › těch postupně přibývá (nakonec vyplňují téměř celou cytoplazmu)
Dorsální svalstvo trupu
- mají v jednotlivých vrstvách různý původ a vývoj, k epaxiálnímu svalstvu patří tzv. hluboké zádové svaly: vyvíjejí se z epaxiálních částí myotomů (in. dorsálními větvemi spinálních nervů)
- v nejhlubší vrstvě zachováno segmentové uspořádání
- v povrchových vrstvách dochází k částečnému spojování materiálů ze sousedních dvou i více segm.
- spinokostální svaly › pocházejí z ventrálních výběžků myotomů, které se přesunuly dorzálně (odpovídají mezižeberním svalům)
- dvě povrchové vrstvy zádového svalstva jsou původně končetinové svaly (m. trapezius, m. levator scapulae, mm. rhomboidei) › své začátky na trup rozšířily až druhotně
Ventrální svalstvo trupu
- vzniká z hypaxiálních výběžků myotomů › původně má tedy rovněž segmentové uspořádání › inervaci dostává z ventrálních větví spinálních nervů
- původní segmentální uspořádání zůstává zachováno v krajině hrudní › mm. intercostales
- většina krčních svalů vzniká splynutím většího počtu ventrálních myomer › plurisegmentální původ
Perineální svalstvo je dvojího původu:
- m. levator ani a m. coccygeus se diferencují z blastému (vzniká z ventrálních výběžků dolních sakrálních myotomů)
- další svaly odvozují svůj původ od svalu, který původně obkružoval původní kloakální otvor (m.sphincter cloacae) › oddělily se od něj v souvislosti s vývojem kloaky a sinus urogenitalis
Vývoj končetinových svalů
- samostatně z hypaxiálních myoblastů -- v raných stádiích vycestují z ventrolaterálního okraje myotomů do mezenchymu končetinového pupenu -- blastém › z něho se diferencují základy pro ventrální a dorzální skupiny svalů, některé svaly se rozšíří na trup (spinohumerální a thorakohumerální)
Svalstvo branchiálního původu
-jejich základy vznikají vycestováním myoblastů ze žaberních oblouků – příslušná inervace
I. žaberní oblouk (mandibulární): žvýkací svaly hlavy (V/3), venter ant. m. digastrici, m.tensor veli palatini, m. tensor tympani, m. mylohyoideus
II. žaberní oblouk (hyoidní): mimické (VII), v. post, m. stylohyoideus, m. platysma, m. stapedius
III. žaberní oblouk › základy svalů inervovaných z n. glossopharyngeus IX, většina svalů faryngu
IV. žaberní oblouk › vyvine se svalový blastém, který je zpočátku jednotný › pak se rozdělí v dorsální a ventrální oddíl (n. accessorius - XI)
